Grafické listy, publikace i drobnou grafiku Jiřího Boudy mohou vidět návštěvníci jilemnického Krkonošského muzea na dnes otevírané výstavě "Jiří Bouda - výběr z díla".
Cenu Josefa Vavrouška, která se už od roku 1997 za konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj, včera převzal profesor Josef Fanta, zakladatel Krkonošského národního parku a iniciátor záchrany krkonošských lesů po imisní kalamitě z 80. let minulého století.
Senzaci mezi ornitologickou veřejností způsobili jeřábi popelaví, které je už několik týdnů možné pozorovat v podhůří Krkonoš. Je vysoká pravděpodobnost, že pár těchto nádherných ptáků, přezdívaných někdy také jako „ptáci štěstí“, v našem regionu zahnízdí.
Červeně značená turistická cesta ze Zlatého návrší k Labské boudě po hraně Labského dolu bude od dnešního dne plánovaně do 30. června uzavřena. Důvodem je výstavba dřevěného povalového chodníku mezi Hančovým pomníkem a vodopádem Pančavy.
Jelikož se v posledních dnech množí dotazy na schvalovanou trasu závodu Krakonošova 100, potvrzujeme, že opravdu do budoucna, počínaje letošním ročníkem, ani pro Krakonošovu 100 nebudeme uvolňovat vrchol nejvyšší české hory, a to z důvodu jeho celoročního obrovského zatížení velkými počty návštěvníků.
Správa Krkonošského národního parku řeší projekt Aktuální stav poškození lesních a vodních ekosystémů na území EVL Krkonoše a harmonizace základní monitorační sítě pro sledování jejich vývoje jako nezbytného podkladu pro managementová opatření k posílení jejich stability a biodiverzity.
Minulé dvě soboty pořádala Česká společnost ornitologická spolu se Správou Krkonošského národního parku tradiční akcí Vítání ptačího zpěvu. Celkem šesti vycházek s ornitologem se zúčastnilo přes 150 návštěvníků.
Sobotní akce Čisté hory, při které vyrazilo na tři stovky dobrovolníků a pracovníků Správy KRNAP po krkonošských turistických cestách a po loukách s cílem vysbírat pohozené odpadky, byla více než úspěšná. Celkem se podařilo sesbírat 3,5 tuny odpadu.
Jilemnice patřila od středověku k významným textilním střediskům. Není proto divu, že zde modrotisk již v 18. století našel své pevné pozice a patřil k nejvyhledávanějším místním výrobkům. Ve sbírkách jilemnického Krkonošského muzea se zachovaly vzácné a krásné vzorky z 18. století.
