Přírodní hodnoty a principy ochrany Natury 2000 v Krkonoších
Rozšířenou verzi seznamu předmětů ochrany soustavy Natura 2000 v EVL Krkonoše a PO Krkonoše naleznete na internetových stránkách AOPK ČR. Stručnému popisu přírodních stanovišť a druhů určených k ochraně na území evropsky významné lokality Krkonoše a ptačí oblasti Krkonoše je věnována též brožurka s názvem Natura 2000 v Krkonoších. Všechny popisy jsou v ní doprovázeny mapami, kresbami a fotografiemi. Brožurka je k dispozici i v angličtině a němčině. A pokud by vám ani informace uvedené v brožuře nestačily, můžete se podívat na články o soustavě Natura 2000, které jsme uveřejňovali od ledna do prosince roku 2005 v časopise Krkonoše – Jizerské hory.
POZN: V brožurce je mezi předměty ochrany EVL Krkonoše zařazen i netopýr pobřežní. Vzhledem k tomu, že se rozmnožuje mimo území ČR, jeho zimní výskyt v Krkonoších je víceméně náhodný a jeho dlouhodobou existenci tu nelze zajistit sebelepší ochranou zdejšího zimoviště, byl tento druh ze seznamu předmětů ochrany EVL Krkonoše vyřazen.
Začlenění Krkonoš do soustavy chráněných území Natura 2000 neznamená jen formální akt, ale i některé změny v přístupu k ochraně zdejší přírody. Prvním, dobře intuitivně pochopitelným pilířem ochrany přírody pod značkou Natura 2000 je ochrana vybraných stanovišť jako celých ekosystémů se všemi jejich rostlinami a živočichy. Druhým důležitým ochranářským principem Natury 2000 je soustředění ochrany vybraných přírodních hodnot do míst s jejich hojným výskytem a snaha o jejich zdejší ochranu v maximální možné rozloze a různorodosti. Posledním pilířem Natury 2000 je posílení předpověditelnosti v rozhodování úřadů dané používáním jasně definovaných pojmů a přesných čísel. Tyto principy jsou detailněji pojednány také v článcích pro časopis Krkonoše a Jizerské hory: K+JH 6/2010 a K+JH 3, 4/2014. Jejich dodržování má sloužit jedinému cíli – zastavit dramatický pokles pestrosti přírody, který ve světě, v Evropě i v České republice poslední desetiletí pozorujeme (viz například K+JH 3, 4/2014). V praxi se tyto principy projevují zejména při rozhodování Správy KRNAP o vlivu předkládaných investičních záměrů na předměty ochrany soustavy Natura 2000 (viz dále), a při managementových opatřeních Správy KRNAP, která jsou často cílena právě na zachování a zlepšení stavu předmětů ochrany Natura 2000.
Natura 2000 dává větší prostor pestré přírodě zejména ve 3. zóně KRNAP a v jeho ochranném pásmu. To však neznamená, že zde nezbývá dostatečný prostor k rozvoji krkonošských obcí. Za prvé, přírodní stanoviště soustavy Natura 2000 zabírají jen něco přes polovinu plochy 3. zóny a ochranného pásma. Spočítáme-li však pouze plochu naturových lučních stanovišť, kde je konflikt mezi zájmy investorů a ochrany přírody nejpatrnější, jedná se o 13 % rozlohy 3. zóny a ochranného pásma. A ani v těchto 13 % rozlohy nezamezujeme veškeré zástavbě, ale jen zde zástavbu regulujeme stanovením maximální zastavitelné plochy, jak je napsáno výše. Pro louky nejnižší kvality je limitem zástavby až 9 % jejich celkové rozlohy. Tím řádově překračujeme striktní 1% limity stanovené například v Německu. Za druhé, v centrech větších krkonošských obcí jsme vymezili „oblasti se sníženým přírodním a krajinářským potenciálem“, ve kterých může k rozvoji obcí docházet s minimálními střety se zájmy Správy KRNAP. Předkladatelé všech běžných projektů typu rodinných domů či penzionů mohou proto v těchto oblastech počítat s rychlým a bezproblémovým vyřízením svých žádostí, včetně naturového stanoviska vylučujícího významný negativní vliv. A za třetí, plánujeme „minimalistickou“ variantu naturového posouzení dle § 45i pro záměry schválené v územním plánu obce s ukončeným naturovým hodnocením v rámci procesu SEA. Již nyní má takový územní plán asi polovina z celkového počtu krkonošských obcí a do několika let to bude velká většina z nich. Naturové stanovisko vylučující významný negativní vliv u samostatných záměrů pak bude u většiny běžných záměrů probíhat již bez problémů.
