Kácení dřevin rostoucích mimo les

Pojem dřevina označuje dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“) strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech, mimo pozemky určené k plnění funkce lesa.
Dřeviny jsou obecně zákonem chráněny před poškozováním a ničením a péče o ně je povinností jejich vlastníků.

Obecně je ke kácení dřevin třeba povolení vydávaného formou rozhodnutí. Zákon však také stanovuje výjimky, kdy povolení není třeba (§ 8 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb.) a postačí pouze ohlášení. Ministerstvo životního prostředí v souladu se zmocněním § 8 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. stanovilo vyhláškou č.189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, v platném znění, velikost, případně jinou charakteristiku dřevin, pro jejichž kácení není povolení ani ohlášení třeba. Více informací zde http://mzp.cz/cz/kaceci_vyhlaska

Kácení dřevin na základě povolení orgánu ochrany přírody

Povolení ke kácení dřevin může být vydáno na základě žádosti pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení významu dřeviny z hlediska funkčního a estetického. Pro území národního parku a jeho ochranného pásma vydává povolení ke kácení dřevin podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Správa KRNAP. Závažné důvody vždy vyhodnocuje příslušný orgán ochrany přírody. Kácení dřevin se provádí zpravidla v období vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny (viz vyhláška č. 189/2013 Sb.). Dobu kácení obvykle povolení závazně stanoví, žádost je však možno podat kdykoliv během roku.

Obecné náležitosti žádosti jsou uvedeny v § 45 odst. 1, resp. v § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. Náležitosti žádosti o povolení ke kácení upravuje § 4 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb.

Žadatel musí dle § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 189/2013 Sb. v žádosti doložit své vlastnické právo či nájemní právo, případně obdobné uživatelské právo k příslušným pozemkům, na kterých dřevina roste, pokud je nelze ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením (pokud není vlastník zároveň žadatelem). V zásadě totiž není možné kácet dřeviny na cizích pozemcích bez souhlasu jejich vlastníka.
Je-li pozemek ve vlastnictví více osob, mohou si tyto osoby na základě vzájemné dohody určit zástupce, který bude při podání žádosti ostatní vlastníky zastupovat na základě plné moci, která nemusí být úředně ověřena.

Žádost musí kromě náležitostí výše uvedených obsahovat přesnou identifikaci žadatele; specifikaci konkrétní dřeviny (druh, případně rod, počet, obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí, příp. plocha keřového porostu, parcelní číslo pozemku, na němž dřevina roste, katastrální území, stručný popis umístění dřevin a situační nákres) a náležité odůvodnění žádosti (z jakého závažného důvodu žadatel o povolení kácení žádá). Žádost musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určena a podpis osoby žadatele.

Náhradní výsadba
Orgán ochrany přírody může dle § 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli provedení přiměřené náhradní výsadby tak, aby byla kompenzována ekologická újma vzniklá pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, maximálně však na dobu pěti let.

Kácení dřevin na základě oznámení orgánu ochrany přírody

Zákon č. 114/1992 Sb. upravuje také zvláštní případy, kdy není třeba žádat o vydání povolení ke kácení.

Povolení není dle § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. třeba:

ke kácení z pěstebních důvodů (tzn. za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů)
při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků
k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy,
k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie,
k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy po této dráze
ze zdravotních důvodů

Kácení z těchto důvodů však musí dotyčná osoba písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany přírody nejméně 15 dnů předem. Příslušný orgán ochrany přírody pak může rozhodnout o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení.

Povolení dále není potřeba v případech, kdy dřevina svým stavem bezprostředně ohrožuje život či zdraví osob nebo pokud hrozí škoda značného rozsahu (§ 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.). V této situaci je možné dřevinu neprodleně pokácet a oznámit to orgánu ochrany přírody dodatečně, do 15 dnů od provedení kácení (děje se tak zejména v důsledku živelných pohrom).

Oznámení o kácení dřevin musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu dle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb. obsahovat doložení vlastnického práva, či nájemního nebo uživatelského vztahu oznamovatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li oznamovatel vlastník pozemku, s výjimkou pokud jde o kácení z důvodu bezprostředního ohrožení života či zdraví nebo pokud hrozí škoda značného rozsahu (§ 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.) a s výjimkou kácení dřevin při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků a při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, specifikaci konkrétní dřeviny (druh, případně rod, počet, obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí, příp. plocha keřového porostu, parcelní číslo pozemku, na němž dřevina roste, katastrální území, stručný popis umístění dřevin a situační nákres) a dále náležité odůvodnění žádosti (v případě kácení dle § 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. dále doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup). Oznámení musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno a podpis a identifikaci osoby žadatele.

Kácení dřevin na základě povolení stavebního úřadu

Ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v

územním řízení,
v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí,
ve společném územním a stavebním řízení nebo
společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí

je nezbytné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody ve smyslu § 149 správního řádu.
Toto závazné stanovisko vydává na území národního parku a jeho ochranného pásma Správa KRNAP.

Samotné povolení ke kácení dřevin, včetně uložení přiměřené náhradní výsadby, je-li v závazném stanovisku orgánu ochrany přírody stanovena, vydává stavební úřad a je součástí výrokové části rozhodnutí v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.

Pravidla pro ohlašování kácení a náležitosti žádosti se použijí pro kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v uvedených řízeních podle stavebního zákona obdobně.