Historie vědeckého poznání Krkonoš

Počátky výzkumu přírodního bohatství jsou již z období před více než 400 lety a jsou spjaty se jmény odborníků, jakými byli P. A. Mattioli, J. Schiling, D. D. Pareus nebo C. Schwenckfeldt.

První významná přírodovědná expedice do Krkonoš se uskutečnila již v r. 1786. Pod záštitou České společnosti nauk se jí zúčastnili geolog Jan Jirásek, botanik Tadeáš Haenke, geograf Tobiáš Gruber a zeměměřič František Gerstner.

Následovaly vědecké aktivity bezpočtu geologů, klimatologů, botaniků, zoologů, lesníků či historiků, kteří přinášeli nové a nové poznatky. Toto období bylo úspěšně zakončeno na přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy prof. Jan Jeník formuloval teorii anemo-orografických systémů, vysvětlující podstatu unikátní přírodní rozmanitosti Krkonoš.