Historie Krkonošského muzea

Muzeum bylo založeno v roce 1883 jako muzeum rakouského (později německého) krkonošského spolku se sídlem ve Vrchlabí. Základem muzejních sbírek se stala knihovna, založená již roku 1881.

Její správce, vynikající botanik a zoolog Viktor Cypers von Landrecy, byl zvolen prvním kustodem muzea. Od roku 1893 byly sbírky instalovány v budově bývalého městského špitálu, jehož prostory rychle se zvětšujícímu sbírkovému fondu muzea, archivu, knihovny a galerie brzy nedostačovaly. Proto bylo v roce 1941 pronajato první patro budovy augustiniánského kláštera ve Vrchlabí a sbírky byly přestěhovány.

Po válce přešel majetek spolku do rukou Československého státu a národním správcem muzejních sbírek byl jmenován Emil Flégl, vlastivědný pracovník a redaktor regionálního časopisu Horské prameny. Expozice byly postupně reinstalovány a rozšířeny – postupně vznikly expozice národopisu, cechů a řemesel, uměleckého průmyslu, ručního tkalcovství, lidového umění, krkonošské přírody, Horské služby a turistiky, dějin dělnického hnutí a KSČ, obrazárna Krkonoš a expozice Krkonošského národního parku v roce 1966. Tehdy také muzeum převzala Správa krkonošského národního parku, v roce 1967 muzeum uzavřela a začala stavební rekonstrukce objektu, která rozdělila budovu na tři samostatné celky – expoziční, pracovní a depozitární a využila i prostor suterénních a půdních. V roce 1978 byly dokončeny úpravy prvního patra budovy, kde podle projektu vznikly pracovny, knihovna, konzervační dílna a fotolaboratoř. Po dvou letech mohli pracovníci muzea přestěhovat převážnou část sbírek do nových depozitářů v půdním prostoru. Rekonstrukce muzea byla završena v roce 1984 otevřením moderní expozice Kámen a život v přízemí a suterénu budovy kláštera.