Mgr. Josef Harčarik
| LUKEŠOVÁ A., KOCIÁNOVÁ M., VÁŇA J., ŠTURSOVÁ H., ELSTER J., HARČARIK J., HALDA J., KOCOURKOVÁ J. & JANKOVSKÁ V. (2010): Vyvařované půdy tundry Krkonoš a Abisko Mts – předběžná srovnávací studie. Opera Corcontica, 47: 55 – 82. | |
| Abstrakt | Mrazem vyvařované půdy představují samostatný tundrový ekosystém strukturních půd ovlivněný permafrostem. Naše pozorování z pohoří Abisko a Krkonoš potvrzují vyvařování i v Krkonoších, tj. mimo zónu permafrostu. Na vytlačování kašovité hmoty na povrch půdy mají v Krkonoších větší vliv procesy hydrodynamické než mrazové. Vyvařování bylo na rozdíl od pohoří Abisko, kde je běžným jevem, zjištěno na velmi omezené ploše (řádově cm2), pouze ve středových částech několika fosilních tříděných polygonů, netříděných kruhů a na půdních lysinách. Předložená práce je prvním orientačním zhodnocením kolonizace vyvařovaných půd živými organismy na území pohoří Abiska a Krkonoš. Na 4 lokalitách v Abisko Mts (Slattatjakka Mt., u jezera Njulla, „heaths“ v blízkosti Abisko Tourist Station, Stordalen) a 3 lokalitách v Krkonoších (alpinské polohy Luční hory, plató nad Sněžnými jámami, Vysoké Kolo) byly studovány následující parametry: druhové složení řas, sinic, lišejníků, játrovek, mechů a cévnatých rostlin, biomasa řas a základní půdní fyzikální a chemické charakteristiky. Celkem bylo z obou oblastí izolováno 97 druhů řas (78 z Abiska, 46 z Krkonoš). Počet druhů řas převyšoval na všech studovaných lokalitách počty druhů ostatních studovaných skupin organismů. V porovnání s Krkonošemi byla v Abisko Mts zaznamenána vyšší druhová bohatost sinic, řas, mechorostů, cévnatých rostlin, vyšší celková biomasa řas, vyšší obsah půdního Ca, Mg, K, Na a vyšší hodnoty pH půdy. Podobnost společenstev řas obou oblastí byla nízká, pouze 2 z 19 druhů sinic a 32 z 78 druhů eukaryotních řas byly společné oběma oblastem. Na většině lokalit převažovaly zelené řasy. Nejhojněji nacházeným druhem byla Pseudococcomyxa simplex (100 % frekvence), která tvořila dominantu v kyselých půdách. Sinice dominovaly na jediné lokalitě s vyšším pH v Abisko Mts (v blízkosti Abisko Tourist Station). Půdní pH se jeví jako hlavní faktor určující charakter společenstev řas. Menší druhové zastoupení cévnatých rostlin na krkonošských lokalitách pravděpodobně odráží dlouhodobý (holocenní) reliktní charakter zdejších arkticko-alpínských tundrových společenstev v podmínkách středohor střední Evropy. Aplikace členění Arktidy na 6 bioklimatických subzón podle Chernova a Matvejevy a Walkera a kol. řadí lokality v Abisko Mts. do subzón C–F, v Krkonoších do D–F. |
| FLOUSEK J. & HARČARIK J. (2009): Sjezdové lyžování a ochrana přírody. Ochrana Přírody, 64/6: 8 – 10. | |
| Abstrakt | Příspěvek reaguje na intenzivní rozvoj lyžařských středisek v horských národních parcích a chráněných krajinných oblastech v České republice. Shrnuje výsledky mnoha evropských studií zabývajících se různými aspekty sjezdového lyžování a jeho vlivu na přírodu. |
| FLOUSKOVÁ Z., HARČARIK J., KLIMEŠ M., KULICH J., HUŠKOVÁ B., HUŠEK J. & MEJZROVÁ J. (2009): Apartmány ano či ne? Průvodce procesem plánování a rozhodování pro obce a veřejnost na příkladu Krkonoš. 44 pp. | |
| Abstrakt | Brožura analyzuje problematiku výstavby apartmánů v České republice, včetně legislativního rámce. Popisuje možnosti zapojení obcí a veřejnosti do procesu územního plánování a rozhodování o realizaci staveb apartmánového typu. Na sedmi různých příbězích staveb apartmánových domů v Krkonoších je ukázáno na modelové příklady klopýtnutí v procesu rozhodování. |
| ŠTURSA J., KWIATKOWSKI P., HARČARIK J., ZAHRADNÍKOVÁ J. & KRAHULEC F. (2009): Černý a červený seznam cévnatých rostlin Krkonoš. Opera Corcontica, 46: 67 – 104. | |
| Abstrakt | Příspěvek dokumentuje současný stav ohrožení flóry cévnatých rostlin české a polské strany Krkonoš a stručně charakterizuje hlavní příčiny poklesu biodiverzity v tomto pohoří. V různém stupni ohrožení se nachází 395 taxonů, což představuje téměř 44 % z přirozené horské flóry Krkonoš. V jednotlivých kategoriích dle mezinárodní klasifikace IUCN je zařazeno: na české straně Krkonoš v kategoriích A1, A2 – 26 druhů, v různém stupni ohrožení se nachází 311 druhů (C1 – 102, C2 – 76, C3 – 70, C4a – 40 a C4b – 23), na polské straně Krkonoš do skupiny vyhynulých a nezvěstných rostlin (A1, A2) náleží 26 druhů, v různém stupni ohrožení je pak 317 druhů (C1 – 106, C2 – 64, C3 – 87, C4a – 39, C4b – 21). Černý a červený seznam by se měl stát účinným nástrojem v praktickém managementu území obou krkonošských národních parků a měl by být průběžně doplňován na základě probíhající inventarizace a monitoringu. |
